Logo

Literatura poznání

Akutní a chronické nemoci spolu souvisí

20.2.2019

William Shakespeare prý napsal, že: “Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá krásy vnitřní.”

Ono s tím naším zdravím je to podobné. Navenek se můžeme jevit zcela zdraví, bez viditelné bolesti, pupínků na čele či vyrážek po těle. Můžeme mít všechny laboratorní hodnoty z krevního odběru v ukázkové normě a i další vyšetření, která podstoupíme, nám sdělí, že jsme v perfektní zdravotní kondici.

Přesto zdraví být nemusíme.

Může nás totiž bolet naše duše.

Když stůně ona, přináší to s sebou celou řadu emočních trápení – strachy, panické ataky, smutky, apatii. I když si na tyhle bolístky nemůžeme sáhnout, jsou součástí stále více životů lidí celého světa.

Psychických nemocí totiž bohužel celosvětově přibývá a postihují v nezanedbatelné míře i malé děti. Je stále více autismu, úzkostí, depresí, u starších generací zase Alzheimerovy choroby.

Přestože v medicíně máme k dispozici stále modernější technologie a vyšetření, není porozumění fungování lidského organismu kompletní a pro lidstvo zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Věda například neumí jednoznačně odpovědět na to, proč lidské zdraví takhle degeneruje a my čelíme tváří tvář nárůstu chronických nemocí takovým tempem. Tím spíš neumí jednoznačně odpovědět na to, proč tyhle potíže ve stále častější míře zasahují i naši psychiku.

Jistě, mluví se o stresu, kterého máme stále více. Dnešní uspěchaná doba zaměřená na výkon určitě hraje jednu z hlavních rolí.

Homeopatie však přináší do zodpovězení téhle otázky své do mlýna díky tomu, jak sleduje lidské zdraví.

Vypadá to totiž, že jednotlivé nemoci, které se v našich životech objeví, mají mezi sebou hlubší souvislosti. Že epizody nemocí, ať už chronických nebo akutních, mají mezi sebou spojení, za kterým lze najít určitou logiku. Že to není jen tak, že dnešní děti sice mají celkově nižší výskyt dětských infekčních nemocí (např. spalniček či zarděnek), ale zároveň se u nich zvyšuje výskyt nemocí chronických (např. astmatu, alergií, poruch chování či neurologických onemocnění), přestože by tomu mělo být naopak (hlavně tedy s ohledem na to, že se neustále veřejně mluví o zkvalitňování zdravotní péče).

Podrobněji je tento jev vysvětlen v knize, která právě v aktualizované podobě vychází. Nese název  Levels of Health (v překladu do češtiny Úrovně zdraví). Sám jejich autor Prof. George Vithoulkas vždy klade na srdce svým studentům i těm, co čtou jeho knihy, že se jedná o jeho hypotézu, která vyžaduje bližší vědecké zkoumání. Přináší však zcela ojedinělý pohled na to, proč dnes čelíme doslova epidemii chronických nemocí.

Při jeho uspořádání Prof. Vithoulkas vychází ze své 50 leté praxe a pozorování více než 200.000 vyléčených lidí různých národností. Možná se s jeho závěry sami potkáte a najdete v nich odpověď i na otázky, na které vám předtím nikdo uspokojivou odpověď dát neuměl.

Začal s tím Hahnemann

Už zakladatel homeopatie upozorňoval na problém potlačení. Pokud totiž nějaký zdravotní problém potlačíme, můžeme nabýt dojmu, že se zdraví zlepšilo, protože problém zmizel.

Vezměme ale například atopický ekzém a podívejme se na tento problém blíž. Ví se, že lidé s těmito kožními problémy mají vyšší pravděpodobnost výskytu alergií nebo astmatu. Homeopatie tento jev hodnotí jako celkové zhoršení zdraví, protože došlo k tomu, že se původní zdravotní problém (ekzém na kůži) prohloubil a zasáhl hlubší orgány (dýchací cesty u astmatu). Dítě s atopickým ekzémem je sice sužováno svěděním a nepříjemnou vyrážkou, ale pokud se u něj objeví problémy dýchací, jedná se o závažnější problém, protože astmatické záchvaty ohrožují dítě na životě více.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že astma se v roce 1900 vyskytovalo jen velmi zřídka. Nyní kolem sebe však vidíme přímo epidemii této nemoci. Více než 15 milionů lidí v Americe má tuto diagnózu a každý rok jich na ni 5000 z nich umírá. Ví se ale také to, že jeho výskyt je vyšší v západních zemích, hlavně v anglicky mluvících, zatímco se prakticky nevyskytuje v oblastech afrického venkova. Právě tady se totiž lidé tolik nesetkávají s potlačujícími terapiemi již od útlého dětství (v podobě kortikoidů, antibiotik, léků na srážení horečky atp.), které by celkové zdraví neustále oslabovaly. Naopak při léčbě ekzému homeopatií se pravděpodobnost výskytu alergií nebo senné rýmy v dospělosti snižuje, protože nedochází k potlačení, ale k odstranění problému spolu s jeho skutečnou příčinou.

Pokud se s potlačující terapií ve výše uvedeném případě pokračuje i nadále, zdraví má neustálou tendenci se zhoršovat (a aktivují se hlubší vrozené predispozice k nemocem v závislosti na naší genetické výbavě). Astma se tedy po soustavném potlačování může sice zmírnit, ale mohou se namísto toho objevit zase hlubší problémy, ke kterým má dotyčný člověk sklony – například deprese, které s astmatem klinicky nesouvisí, ale z pohledu homeopatie má v tomto případě jejich objevení co dočinění s předchozí léčbou astmatu.

S potlačením je to totiž úplně stejné, jako když máme položený tlakový hrnec na plotně (která bude příčinou nemoci) a uvidíme páru, jež uniká přetlakovým ventilem. Namísto toho, abychom sporák vypnuli (a odstranili vyvolávající příčinu nemoci i nemoc samotnou, což dělá homeopatie), ventil zavřeme (pouze potlačíme jeden symptom). Páru pak nevidíme a nabydeme dojmu, že jsme problém vyřešili. Jenže uvnitř hrnce naopak způsobíme velmi nebezpečný nárůst tlaku, který s sebou ponese své důsledky. V případě lidského těla nějakou hlubší patologii.

Naše tělo totiž zachovává určitou hierarchii orgánů a velmi zjednodušeně se dá napsat, že pokud organismus již nemá kam přesunout patologii po soustavném potlačování fyzických potíží, začnou se projevovat symptomy v psychické rovině.

Výše uvedený scénář ale není jediným možným, který může nastat. Pouze nastiňuje problém potlačování nemocí, které je podle teorie úrovní zdraví jednou z příčin například toho, proč je stále víc dětí sužováno psychickými problémy (např. poruchami pozornosti či autismem), proč stále více mladých lidí trpí depresemi a ztrácí chuť do života, přestože mají na první pohled „vše“, proč stále více starých lidí trpí demencí a končí v ústavech, kde čekají už jen na toho jediného zachránce, který jim z něj umožní odejít.

Akutní a chronické nemoci jsou vzájemně spojené

Zdravotní problémy spolu podle teorie úrovní zdraví souvisí nejen, co se týče jednotlivých chronických stavů (atopického ekzému progredujícího do stavu astmatu či depresí), ale také v souvislosti s potlačováním akutních  onemocnění a následného rozvoje chronických potíží.

 Není náhoda, že i když jsme jako děti měli vysoké horečky (38,5 °C a výše), naše tělo v dospělosti často schopnost produkovat vysokou horečku u infekčních nemocí ztrácí. Zároveň se po určité době (která je u každého z nás jiná) začne v těle rozvíjet prostředí vhodné pro vznik chronické nemoci. Pokud totiž není akutní zánět správně léčen (a je pouze potlačen např. antibiotiky), přejde za určitý čas do zánětu subakutního. Ten je pak ideální podmínkou právě pro vznik nemoci chronické, ke které máme genetické dispozice. Proto se také nově objevují i názory, že např. schizofrenie či deprese mají zánětlivé pozadí a jejich možná terapie je v konvenční medicíně možná i za pomocí protizánětlivých léků.
Není náhoda, že u novorozenců bývají nemocemi zasaženy spíše vnější oblasti těla. Pediatři se shodují, že je u nich zasažen nejčastěji respirační (dýchací), trávicí a kožní orgánový systém. Právě tyto tři systémy souvisí s kontaktem, který máme se svým okolím a podléhají největšímu procentu napadení různými mikroby, které způsobují akutní onemocnění s horečkou.
Oproti tomu močový systém s ledvinami, cévní systém se srdcem a neurologický systém s mozkem jsou nejméně zranitelné a mnohem více chráněné. V raném dětství jsou v mnohem menší míře postiženy akutními infekcemi. Je zřejmé, že zánět kůže nebo průdušek je pro člověka méně nebezpečný než takový zánět ledvin, srdce nebo mozku.

Proč je dobré znát teorii úrovní zdraví?

Úrovně zdraví pomyslně rozdělují všechny lidi do 12 skupin v závislosti na ukazatelích, jako je např. četnost akutních infekčních onemocnění s horečkou (38,5°C a výše) a jejich průběh. Pomáhají nám také zhodnotit reakci na homeopatický lék, což je v homeopatii jednou z nejobtížnějších věcí vůbec. Právě reakcím na léky je věnována podstatná část knihy, kde jsou velmi podrobně vysvětleny na 22 pozorováních.

Úrovně zdraví také odpovídají na otázky, proč je 12 lidí ve 12 odlišných úrovních zdraví léčeno 12 různými homeopatickými léky, proč má každý z nich jinou prognózu, přestože mají všichni stejnou lékařskou diagnózu (např. migrénu), z jakého důvodu terapie každého z nich bude vyžadovat jinak dlouhou dobu a také odlišný počet léků.

Jsou i velmi užitečným nástrojem při výběru ředění léků, které velmi často uživatele homeopatie tolik zajímá.

Pokud již máte základy homeopatie v malíku, určitě si tuhle knihu přečtěte.

Je skvělá a věřím, že vám rozšíří obzory!

Hana Poukarová na webu hanapoukarova.cz

Zdroj: kniha Úrovně zdraví a článek The continuum of a unified theory of diseases 

Úrovně zdraví
Mohlo by vás zajímat:
Úrovně zdraví
Více informací o knize

Přečtěte si také:

Časopis Sedmá generace doporučuje
Časopis Sedmá generace doporučuje

Hned tři naše knihy doporučuje Kulturní zahrada časopisu Sedmá generace! 🙏   Tristan Gooley Orientace v přírodě: Znovuobjevené umění, jak…

Číst více
Článek
Civilizace, která se stále zřetelněji ocitá na rozcestí
Uvědomělý život

Literární noviny: Svět zdánlivě snadných aplikací, aplikovaných aplikací do našich méně či více vystresovaných životů. Asi to bude nějak jednodušší,…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek
Co nás trápí, je pro jiné lidi zdroj k radosti (například déšť)
Bez bahna lotos nevykvete

Agora: Nejnovější knihu od Thich Nhat Hanha v češtině jsem si vybrala záměrně. Vnímám ho totiž jako autora s nedocenitelným…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek