Logo

Literatura poznání

9788027121861

DINGIR: TŘI KNIHY OD THÍCH NHẤT HẠNHA, autority dnešní spirituality a současné globální kultury

29.4.2020
Další tři knihy od Thích Nhất Hạnha

ČASOPIS DINGIR: V jistém smyslu platí, že buddhismus je nejrychleji rostoucí nové náboženství v západní civilizaci. Není pochopitelně nové svým původem. Je naopak o několik staletí starší než křesťanství, i když představy tradice a odhady historiků o době života Gautamy Buddhy se rozcházejí v rozmezí téměř dvou set let. Měl se narodit nejdřív roku 624 a nejpozději kolem 450 před n. l.

Buddhova dharma se sice dotkla Evropy již ve starověku, ale miliony buddhistů v euroatlantické oblasti jsou novým a překvapivým jevem. Někdo by možná za nejdynamičtější náboženství nové v našem prostoru označil islám, jenže ten na rozdíl od buddhismu roste převážně přistěhovalectvím. K buddhismu se přiklánějí domácí obyvatelé, kteří sami nebo jejichž předkové jsou či byli křesťané, Židé nebo lidé sekulární.

Buddhismus je v naší části světa přítomen ve svých tradičních podobách převzatých ze zemí, kde je po dlouhá staletí významně zastoupen. Máme mezi sebou théravádové buddhisty, kteří se drží mnišských tradic Srí Lanky, Myanmaru nebo Thajska, vadžrajánové buddhisty držící se různých tibetských škol včetně stále populárnějšího dzogčchenu a směry navazující na čínský čchan známější v japonské podobě jako zen.

Některé buddhistické autority jsou vnímavé na odlišnost západní mentality a nezdůrazňují etnické a kulturní odlišnosti. Pokud jsou to lidé evropského nebo amerického původu, nestylizují se na japonský, čínský či jiný způsob a berou si podněty z různých škol a směrů.

Thích Nhất Hạnh (*1926), mnich vietnamského původu patřící k tamní podobě zenu (pod vietnamským označením thiền), studoval religionistiku v USA na Kolumbijské univerzitě. Po návratu do Vietnamu se zapojil do mírového hnutí. Když propukla vietnamská válka, pomáhal uprchlíkům. Založil buddhistický Řád soubytí. V roce 1966 měl přednáškové turné po Spojených státech a setkal se i s Martinem Lutherem Kingem, který jím byl velmi inspirován a nominoval ho na Nobelovu cenu míru na rok 1967. Komunistická vláda, která postupně ovládla celý Vietnam, mu nedala povolení k návratu do vlasti. Od roku 1973 žil ve Francii, kde založil komunitu známou pod anglickým názvem Plum Village (Švestková vesnice). Vedle mnišského jádra patří k tomuto okruhu mnoho lidí žijících pracovním, občanským a rodinným životem a praktikují podle doporučení Thaye – Učitele, jak se mu zkráceně říká. Poté, co ho nedávno postihla mozková příhoda se vzdal vedení komunity a mohl se už vrátit do rodného Vietnamu.

Hanh Nhat Thich
Mohlo by vás zajímat:
Hanh Nhat Thich
Více informací o autorovi

Hnutí je zastoupeno i v Česku pod anglickým názvem Plum Village in the Czech Republic a na jeho životě se podílejí Češi i zde žijící cizinci. Scházejí se vedle několika dalších buddhistických skupin v centru Lotus v Praze (Dlouhá třída 2).

Thay napsal více než sto knih. V jistém smyslu je autorem jedné knihy. Skoro všechny jeho texty probírají základy buddhistické praxe, různé podoby a stupně meditace vsedě a meditace při chůzi, vědomé prožívání každodenních běžných aktivit a práci s emocemi včetně emocí těžkých vyvolaných životními nezdary a tragédiemi. V češtině vyšlo od začátku devadesátých let kolem dvou desítek knih, některé tituly ve více vydáních.

Z jeho obvyklých témat se poněkud vymyká kniha věnovaná modlitbě, The Energy of Prayer: How to Deepen Your Spiritual Practice, již bohužel zatím nemáme v češtině. Obsahuje i buddhistický výklad křesťanské modlitby Otče náš. Vztahu obou náboženství s překvapivými vhledy spojujícími zdánlivě vzdálené tradice se věnuje jeho kniha Živý Buddha, živý Kristus, Praha: Pragma, 1996 (v originálu Living Buddha, Living Christ).

Vydavatelství Grada pod značkou Alferia vydalo za poslední rok tři knihy tohoto autora ve zdařených překladech, všechny ve stejné elegantní, jednoduché, brožované úpravě, dvě v menším a jednu ve větším formátu. Na klopách pružných desek jsou doprovodné texty. Knihy jsou dostupné v knihkupecké nabídce.

Velmi známá Thayova knížka má anglický název No Mud No Lotus, který se stal téměř neoficiálním heslem hnutí. Česky ji máme s titulem Bez bahna lotos nevykvete (2019). Autor je proslulý svým laskavým, někdo by možná řekl měkkým přístupem. Byl by však omyl si myslet, že bolesti a trápení chce řešit jen úsměvem a pohlazením, i když i to jsou v jistém smyslu léky.

Knihu uvádí citát: Většina lidí má z utrpení strach. Utrpení je ale jako bahno, které pomáhá lotosovému květu štěstí růst. Bez bahna lotos nevykvete. Knížka doporučuje utrpení poznat, neuhýbat před ním. Je třeba se na ně podívat v prostoru tiché meditace do hloubky, a tak je transformovat. Utrpení nás provází. Touha po štěstí je přirozená, avšak utrpení a štěstí jsou neoddělitelné, tak jako levá strana není oddělitelná od pravé.

Knížka Štěstí: Co pro ně můžeme udělat (2019) nám svým podtitulem v originálu (Happiness: Essential Mindfulness Practices) připomene hnutí obvykle spojované s takřečenou nenáboženskou spiritualitou. Praxe bdělosti, všímavosti, uvědomování, zpřítomělosti, pamětlivosti, bedlivosti, jak různě lze tento výraz (v nejstarších buddhistických textech v pálijštině jako sati) překládat, je praxe známá především v buddhismu, případně i v dalších indických tradicích, jako je jóga nebo védanta, tam pod sanskrtským názvem smrti. Pronikla však za jejich formální rámec. Náboženské aspekty buddhismu jsou u tohoto autora většinou diskrétně v pozadí. Jeho doporučení vyznívají možná jako terapie nebo praktická životní filosofie.

Duchovní či duševní praxe vede ke štěstí prostřednictvím denní praxe vědomého dýchání, meditace vsedě i v chůzi, návraty k bdělému prožívání jakýchkoli činností během dne. Samostatná kapitola je věnována meditativnímu jídlu. Autor navrhuje průpovědi při těchto činnostech, které nás upamatují na přítomný okamžik. Tato knížka obsahuje dokonce i deset jednoduchých, fyzicky nenáročných tělesných cvičení, jimž říká vědomý pohyb.

Rozšířená praxe podle této publikace zahrnuje mimo jiné období a místa samoty a vnějšího i vnitřního ticha, jakož i meditaci rozvíjející praxi laskavého přátelství ke všem živým tvorům. Najdeme tam i praxi prostrace jako pokorného sjednocení se Zemí a projevu vděčnosti, soucitu, usmíření a porozumění. Zvláštností této knihy ve srovnání s jinými Thayovými texty je nabídka praxe s dětmi.

Obsáhlejší text Cesta osvobození (2019), v původním znění The Way of Emancipation je záznamem autorových promluv a rozhovorů s účastníky na jedenadvacetidenním meditačním ústraní, které probíhalo ve Vermontu (USA) v roce 1998 pro mnišky a mnichy i laické praktikující jeho Řádu soubytí. Opět jde o spočinutí v tady a teď, vědomé dýchání, přátelské přijetí své tělesnosti (někteří buddhisté mluví o kotvení v těle), práci se všemožnými pocity, které mají tendenci nás ovládnout. Jádrem této třítýdenní praxe je snad praxe transformace, směřování k opravdové proměně, nikoli jen k okamžité a dočasné úlevě. I zde se autor zabývá utrpením uloženým v hloubce bytosti, kam je třeba odvážně vstoupit prostřednictvím meditace. Děje se to kombinací praxí ztišení a zkoumavého vhledu do nitra.

Jako předznamenání k četbě a rozvíjení mysli podle Thayových doporučení může posloužit první ze čtrnácti zásad Řádu soubytí: Nezbožňujte ani nebuďte připoutaní k jakémukoli učení, teorii nebo ideologii, včetně buddhistických. Všechny systémy myšlení jsou jen vodítka; nepředstavují absolutní pravdu.

Thích Nhất Hạnh (Thich je ve vietnamštině titulem mnicha, a přibližně lze výslovnost jména včetně titulu zapsat jako Tik Ňat Haň) je respektovanou postavou napříč buddhistickými školami a tradicemi. Příliš se o tom nehovoří, ale je pokládán za probuzenou bytost v buddhistickém smyslu. A jako postava občansky angažovaná především směrem k sociální spravedlnosti, míru a péči o životní prostředí zasahuje i mimo buddhistický okruh. Je nepochybnou autoritou dnešní spirituality a současné globální kultury.

Thich Nhat Hanh, Bez bahna lotos nevykvete: Umění transformovat utrpení, překlad Šimon Grimmich, Praha: Grada (Alferia), 2019

Thich Nhat Hanh, Štěstí: Co pro ně můžeme udělat, překlad Šimon Grimmich, Praha: Grada (Alferia), 2019

Thich Nhat Hanh, Cesta osvobození: Dvacet jedna dní v plné přítomnosti,přeložila Iva Prokopová, Praha: Grada (Alferia), 2019

Úvodní fotografie převzata z https://citaty.editmax.eu/wp-content/uploads/2016/10/Thich-Nhat-Hanh-720×499.jpg.

Za recenzi děkujeme Ivanu Štampachovi,  vyšla v infoservise časopisu Dingir, religionistický časopis o současné náboženské scéně.

Cesta osvobození
Mohlo by vás zajímat:
Cesta osvobození
Více informací o knize
Chcete novinky z Alferie?

No spam guarantee.

Přečtěte si také:

Kniha restorativní jógy konečně v češtině
Kniha restorativní jógy konečně v češtině

Knihy ze světa restorativní jógy mohli všichni milovníci a učitelé restorativní jógy až donedávna číst hlavně v angličtině. To se díky…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek
ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT ( z připravované knihy Polibek kobry)
ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT ( z připravované knihy Polibek kobry)

ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT Rob Preece, je jungovsky orientovaný psychoterapeut, učitel meditace a praktikant buddhistické…

Číst více
Článek
A proč si máme vlastně sundat naše brnění? O Pemě Čhödrön
A proč si máme vlastně sundat naše brnění? O Pemě Čhödrön

Kniha Pemy Čhödrön se skládá z promluv, které pronesla během měsíční meditační praxe v ústraní. Prostředkují připomínky a návraty k prožívání…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek