Logo

Literatura poznání

9788024725130

Masanobu Fukuoka: „Ideální by bylo, kdyby bylo rolníky 100 % lidí.“

29.6.2020

„Můj otec v té době pěstoval mandarinky a já jsem se nastěhoval do chaloupky v horách a začal žít  velice prostým životem.“ Masanobu Fukuoka

„Revoluce jednoho stébla slámy je jedním ze základních dokumentů alternativního potravinového hnutí, který je nepostradatelný pro kohokoliv, kdo doufá, že porozumí budoucnosti potravin a zemědělství.“

– MICHAEL POLLAN, autor knihy Dilema všežravce

Před časem jsem se na svých stránkách zmiňovala o pozoruhodném způsobu myšlení jednoho japonského rolníka a vědce s vlastním hospodářstvím, tedy zahradou, sadem, zvířaty atd. Jmenuje se Masanobu Fukuoka (†95). Před jeho smrtí jsme si s ním stihla vyměnit i korespondenci. (viz starší článek: https://vyzivujicitradice.cz/tag/japonska-kuchyne/#&panel1-2)V době mého pobytu v Japonsku jsem o jeho existenci nevěděla, jinak bych se s ním zřejmě setkala osobně. Jeho knihy vyšly v mnoha jazycích, mj. i v angličtině, o což se postarali nadšenci z řad jeho žáků a jeho stěžejní kniha jako Revolucia jednej slamki vyšla také ve slovenštině. Byla pro mě před léty velmi zajímavá a objevná. Pro ty z vás, kteří nečtou slovensky tak běžně jako já, která si občas objedná knihy i ze Slovenska a poslouchá občas i Slovenský vysielač, je nyní na trhu a po knihovnách k dispozici jeho kniha v češtině pod názvem Revoluce jednoho stébla trávy.

Tuto knihu jsem překládala z angličtiny a občas přihlédla k japonštině, případně se podívala, jak si s nějakou pasáží poradila slovenština. Když jsem si všimla, že například výraz outhouse byl přeložen jako hospodářské (poľnospodárské) budovy a ne jako kadibudka (ve které jsou mimochodem prý výživní červi), uvěřila jsem naději, že český překlad bude představovat další posun v přesnosti toho, co chtěl Fukuoka sdělit.

 

Mám za to, že hlavní poselství knihy spočívá v tom, abychom dali Přírodě šanci rozvinout její tvůrčí potenciál, její rovnováhu, dali ji čas a dívali se na ní s nadhledem a nedívali se na jednotlivé jevy izolovaně, neboť se tak dopouštíme mylných interpretací a následně podnikáme kroky, jimiž tuto rovnováhu narušujeme a dále tak podřezáváme větev pod sebou  samými. Zvláště v době, kdy příslušníci naší civilizace umírají na civilizační onemocnění a mají oslabenou imunitu, je tato kniha moudrým čtením. Nedávno jsem v souvislosti s jednostrannou interpretací jevů bez souvislostí a kontextů četla rovněž zajímavý citát od dr. Rudolfa Virchowa, patologa na instagramových stránkách holistického zubaře Sergeje Jurčenka (yurmax.cz): „Kdybych mohl prožít svůj život znovu, věnoval bych ho tomu, abych dokázal, že si bakterie hledají své přirozené místo výskytu – nemocnou tkáň – spíš než aby byly příčinou mrtvé tkáně. Jinými slovy, komáři si hledají stojatou vodu, ale nejsou důvodem toho, že je v tůni stojatá voda.“

Fukuoka vypráví, jak to všechno začalo – vrací se do svého mládí, nechybí zkrátka jeho osobní životní příběh. Budeme svědky jeho omylů a chyb, jeho prozření, jeho zjevných výsledků.  V panelové diskusi v japonské TV NHK byl zjevením s „podivnými názory.“ Pokud se také divíte, že lidé v březnu či únoru kritizují, že v supermarketu podražily okurky, (protože jinak došli k závěru, že v zimě jsou pro ně nutné a jako zelenina přece zdravé), je to kniha pro Vás. Dozvíte se třeba o šílenostech trhu se zeleninou a ovocem v Japonsku, o osudu dnešního japonského zemědělce. „V moderním zemědělství nemá hospodář čas na to, aby napsal básničku nebo složil píseň.“ 

Fukuoka vyjádřil svůj názor, kdy se domnívá, že „ideální by bylo, kdyby bylo rolníky 100 % lidí“. Takový názor zní v podstatě anticivilizačně. Jenže aniž bychom Fukuoku museli brát doslova, stojí tento názor za zamyšlení zejména ve světle toho, jak moc si moderní člověk svým myšlením a životním stylem a stravováním ubližuje, a tím ohrožuje svou vlastní civilizaci. Třeba i tvrzením, že jsme dobře živeni, jídla je přece dost, aniž by se hledělo na kvalitu a vstřebatelnost živin. Nemusíme souhlasit s Fukuokovým  až „agnostickým“ postojem k výzkumu přírody, kterou považuje za nepoznatelnou, zvláště my, kteří jsme skeptičtí k převrácenému (o 180 stupňů) výkladu východního „světla poznání“, jak ho popisuje Bible a její zákaz ochutnávat ze stromu Poznání. Fukuoka říká: Vědci si myslí, že dokážou přírodě porozumět….jenže já si myslím, že porozumění přírodě leží mimo dosah lidské inteligence.“ (s. 61)

Nemusíme být vůbec ani zastáncem víry v klimatickou změnu způsobenou člověkem, přesto kniha přináší pro kohokoliv zajímavý pohled na zemědělství, přírodu a místo člověka ve světě. Osloví jistě zejména toho, kdo něco rád sází do země, kdo nerozumuje a sám prakticky něco dělá. Pokud jeho knihu ještě nemáte, určitě doporučuji. Věřím, že najde u čtenářů kladnou odezvu, že mile překvapí a že budou o obsahu knihy přemýšlet a místy se dobře bavit.

Věra Dudmanová na webu Vyživujícítradice.cz

Revoluce jednoho stébla slámy
Mohlo by vás zajímat:
Revoluce jednoho stébla slámy
Více informací o knize
Chcete novinky z Alferie?

No spam guarantee.

Přečtěte si také:

Kniha restorativní jógy konečně v češtině
Kniha restorativní jógy konečně v češtině

Knihy ze světa restorativní jógy mohli všichni milovníci a učitelé restorativní jógy až donedávna číst hlavně v angličtině. To se díky…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek
ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT ( z připravované knihy Polibek kobry)
ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT ( z připravované knihy Polibek kobry)

ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT Rob Preece, je jungovsky orientovaný psychoterapeut, učitel meditace a praktikant buddhistické…

Číst více
Článek
A proč si máme vlastně sundat naše brnění? O Pemě Čhödrön
A proč si máme vlastně sundat naše brnění? O Pemě Čhödrön

Kniha Pemy Čhödrön se skládá z promluv, které pronesla během měsíční meditační praxe v ústraní. Prostředkují připomínky a návraty k prožívání…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek