Logo

Literatura poznání

ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT ( z připravované knihy Polibek kobry)

12.10.2020

ROB PREECE: SETKÁNÍ S TÍM, CO NÁS MUSÍ ZMĚNIT

Rob Preece, je jungovsky orientovaný psychoterapeut, učitel meditace a praktikant buddhistické tantry, autor několika knižních titulů, které vyšly i v českých překladech. Buddhistické tantře se věnuje již čtyři dekády, mnoho let strávil v Himáláji v ústraní a pod vedením věhlasných duchovních učitelů (např. lámy Ješeho). Žije v Anglii s rodinou. Rob Preece pro mě ztělesňuje fascinující, moudrou, přirozeně pokornou a lidskou fúzi hlubinně-psychologického přístupu, s tantrickým paradigmatem.

1.

Tantra, je komplexní a mnohovrstevnatá, stejně, jako životní mystérium, které popisuje.

To, co na ní osobně oceňuji nejvíc, je skutečnost, že přibližuje pociťovanému smyslu, v rozměruté nejhlubší partecipace na životě. A to aniž by v počátku, tento smysl štěpila na apriorně dobré a zlé, přestože  v osobní rovině učí distinkci.

Měla jsem příležitost, absolvovat pod Vaším vedením sérii seminářů a byla jsem nadšená i dojatá z lehkosti a moudrosti, s níž propojujete archetypové pole vadžrajány, s Jungovským pojetím kolektivního i osobního nevědomí, byť mezi oběma systémy, přirozeně existují rozdíly.

Můžete prosím říci, co pro Vás dnes představuje tantra a jak se stalo, že jste svoji osobní i profesní cestu, opřel o obě zmíněná pole poznání?

V jistém smyslu jsem měl štěstí, že jsem se Jungovým dílem a tantrou, setkal zhruba ve stejném čase. Proto jsem na svou osobní cestu, vždy pohlížel optikou obou přístupů a hledal mezi nimi také spojitosti.

V tantře se pro mne spojuje Jungovo pojetí alchymického procesu, s rozpoznáním něčeho velmi hlubokého a starého, co má u svých kořenů princip transformace. Vše, čím jsme, může projít přeměnou, jakmile dojde ke skutečnému uvědomění.

Věc se týká dobrých, tedy pozitivně vnímaných aspektů sebe sama, zrovnatak jako těch stinných, které bývají chápány, jako obtížně akceptovatelné. Není třeba rozštěpení, které vede k tomu, že nepřijatelné, bývá vytěsňováno a zatlačováno hlouběji do stinné domény. V tomto smyslu, také odpovídá tantrická vize, Jungovu principu integrace stínu.

Pro mne, je zde osobně navíc klíčová tvůrčí dynamika, mezi myslí, energetickým tělem a fyzickým projevem. Téma je prostupné s představou tří těl, či sfér (trikája), kterými jsou dharmakája, sambjógakája a nirmánakája1. V nich bez ustání přebýváme a jimi také vyjadřujeme svoji přirozenost. Naší potíží, je ale skutečnost, že se často nacházejí ve stavu nerovnováhy, omezení a nefunguje mezi nimi zdravý vztah.

Když je přirozeně umožněn, či obnoven svobodný pohyb jemnohmotné povahy čistého vědomí, skrze energetické tělo do manifestace, či ztělesnění, pak jsou naše životy přímým vyjádřením tantry. Praxe tantry, je pak postupnou kultivací a vyjasňováním tohoto vztahu, ve směru probuzení té nejhlubší potence uvnitř.

2.

Tantrická praxe vadžrajány, obsahuje hlubokou symboliku, vyjádřenou aspekty buddhovství skrze božstva (jidamy), stejně jako skrze spojení mužského a ženského principu (jabjum).

Velmi oceňuji způsob, jakým poukazujete na vazbu mezi zvnitřněným vztahem dáků a dákiní2a mužsko-ženskými archetypy.

Mohl byste prosím v krátkosti, říci něco o významu tohoto vnitřního partnerství?

Všichni toužíme po tom, cítít se celiství, úplní.

Na západě se toto veskrze instinktivní volání, manifestuje skrze touhu po vztahu, který by nám umožnil prožít tuto úplnost. Alespoň na krátký čas, skrze a někoho vně. Proto, je tato vnitřní touha promítána.

V tantře, dochází oproti tomu k rozpoznání, že tato jednota, je ve skutečnosti objevením naší vrozené povahy, je tudíž přirozená, nikoliv získaná. V tantrickém symbolismu, bývá vyjádřována sexuální symbolikou spojení božstev (jabjum).

Samotné spojení, může být vnímáno z různých úrovní.

Ve vnější rovině, je spojením našich maskuliních a feminních kvalit, které z psychologického hlediska představují vnější dákové a dákiní.

Na vnitřní úrovni, je pak spojením mužského a ženského prvku, v doméně jemnohmotného těla, skrze vnitřní dáky a dákiní.

V nejvyšší rovině vnímání, jde pak o spojení blažennosti a prázdnoty, které tvoří naši esenci, vrozenou povahu.

Božstva, jako Heruka Vadžrasattva nebo Vadžradhára, objímající Vadžradhátu-íšvarí, anebo Čakrasamvara s Vadžravárahí, jsou vyjádřením všech tří rovin tohoto spojení.

3.

Mohl byste prosím osvětlit, v čem spočívají hlavní rozdíly a zároveň také provázanost, mezi mateřskou a otcovskou tantrou?

Dalo by se říci, že mateřská tantra se zakládá na pochopení cesty, která nás vede hlouběji k naší esenciální povaze, k čistému světlu.

Je cestou, která postupně rozpouští dojem, či představu o já.

Ta je svázána s identitou ega a příběhy, které kolem ní vytváříme, až dodoby, než dojde k hlubokému rozpoznání jeho prázdné povahy.Jakmile jednou vkročíme na tuto půdu základní podstaty, skrze sestupné poznání, je možné se také navrátit do roviny formy a manifestace. Otcovská tantra je právě takovou cestou.

Tedy, vzestupností, vstupem do formy a úrovně toho, jako můžeme svoji rozpoznanou nejhlubší a prázdnou podstatu, projevovat ve světě.

Z psychologického hlediska se jedná o dekonstrukci a následnou obnovu řádu. O sestup a následné vynoření.

4.

Na začátku, jsem zmínila svoje osobní sympatie k tantře, zejména v poli vnímání neodmyslitelného vztahu mezi světlou a stinnou stránkou jediné povahy bytí.

Tato věc se velmi specificky projevuje i skrze doménu dákiní, mezi nimiž se obvykle rozlišuje jejich lítá a laskavá forma, což v rámci tibetské tantry, platí přirozeně i pro dáky.

I tak, minimálně v indickém kontextu, jsou dákiní vnímány spíše problematicky, nezřídkakdy jako bytosti bažící po krvi, nadané magickou silou, jejichž společnosti, je lepší se zkrátka vyhnout.

Mohl byste skrze vlastní zkušenost, prosím přiblížit, co dákiní ve své líté i benevolentní formě, vlastně představují?

Ano, v Čakrasamvaratantře3, jsou uvnitř mandaly4dákové i dákiní. Ovšem problematika dákiní se stala podstatně ožehavějším tématem! Možná bychom věc mohli přisoudit naší, tedy západní fascinaci. Protože se dá říci, že zde, na západě, lidé svoji zvědavost upínají více směrem k Vadžrajóginí, než k jejímu partnerovi Čakrasamvarovi.

A proto je možná dobré, vrátit se k esenciální povaze feminního principu v tantře. U jeho kořenů, je pohyb směrem k prázdnotě, tedy k absenci formy. To se týká vnitřní dimenze prostoru, otevřenosti, pouštění a dovolování.

V pokojné podstatě této základní povahy, je nám zde umožněno odevzdání, ve smyslu otevření se prázdnotě, bez lpění na formě.

Pokud zůstáváme v rezistenci, odvozené od závislého lpění na vlastní formě a identitě, která vyrůstá ze strachu, dá se říci, že občas potřebujeme něco, jako symbolické setkání s formou feminity, která nás rozseká na kousky způsobem, který se může jevit jako nemilosrdný.

Není zde volby, nad rámec puštění a otevření se. Dákiní, představují oba rozměry této zkušenosti. Ať už jsou ztělesněny ženou nebo mužem, pro oba skýtají výzvu a příležitost, jak se otevřít, změnit a uzdravit tam, kde je třeba. Takoví jsou dákové a dákiní, které nacházíme v mateřské tantře.

5. To se zdá být velmi blízké procesu setkání se s animou nebo animem, je to tak?

Ano, je to přesně tak.

6.

Musím přiznat, že jako západní zvědavec, mám i já, nad svým oltářem, doma pověšenou krásnou thangku, zobrazující Vadžrajóginí, kterou jste namaloval.

Když jsem si ji nechávala zarámovat, brala jsem to tenkrát symbolicky, jako zasazení osobního setkání s tímto archetypem, do svého vnitřního řádu prožívání a jeho pochopení. Mohl byste prosím říci něco o Vadžrajóginí a jejím vztahu k červené kvintesenci (tiglé), principu tummo a energetice hary?

Vadžrajóginí, má své vnější, své vnitřní a tzv. tajné aspekty.

Ty vnější se týkají symbolických atributů, vyjádřených její formou, které, psychologicky vzato ztělesňujeme.

Vnitřní aspekt se týká elementární energie našeho těla, která je soustředěna právě v haře, jako tummo, vnitřní žár.

A pokud jde o její tajný rozměr, Vadžrajóginí, je moudrostí prázdnoty, spojené s blažeností. Což je něco, co lze pochopit, právě skrze přímou zkušenost, pokud přijde.

7.

Připadá mi velmi smutné, že přestože mnoho ideových systémů a duchovních nauk, oslavuje posvátnou feminitu, ať už skrze manifestace božské šakti, princip pradžny5, anebo vyjádřenou úctu k duchovním hrdinkám a vzorům mistryň, jako Ješe Cchogjal nebo Mačig Labdron, zůstává struktura a vnitřní hierarchie těchto systémů velmi patriarchální a pozitivně selektivní, směrem k mužským adeptům.

Jaký na věc máte názor, proč tomu tak je?

Musíme mít na paměti, že zmíněná tibetská tradice, je velmi patriarchální.

Tibetští lámové, z většiny skutečně muži, v rámci různých linií, doslova milují tvorbu komplexních praxí a rituálů. Tenhle návyk, vedoucí k složitosti forem a úzu, může být nazírán jako jejich způsob, jak udržet moc, v rámci tradice.

Zároveň, je zde obsažená i tendence, která zapřičiňuje ztrátu smyslu, představovanou právě kvalitou dákiní. Tento smysl se dotýká fluidity a tvořivosti. Vitality, kterou je obtížné svázat do neměnné formy.

Věc se týká tématu moci a také politky uvnitř systému a není toho zde moc, co bychom mohli udělat. Je to vlastně jeden z důvodů, pro které jsem se rozhodl stáhnout z tibetské tradice, jakožto primárního referenčního pole pro to, co praktikuji a co učím.

Musíme najít nový vztah, který je možná blíže tomu, co jako lidé západu potřebujeme. A ženství se to dotýká vskutku dost.

Nemám žádnou touhu, měnit tibetskou tradici nebo přimět tibetské učitele, k jinému myšlení. Je to jejich tradice.

Jako člověk západu, ale potřebuji najít svůj vlastní způsob, jak pro mě konkrétní věci mohou fungovat.

8.

To je moc důležité, jsem ráda, že to říkáte! I tak, je téma kulturní apropriace, v rámci takových polí zkušenosti, jako jsou duchovní praxe, více, než citlivé.

Ano, potřebujeme dostatek pokory, důvěry a odvahy, k prozkoumání nových způsobů, vycházejících z hlubokého pochopení esence toho, co vlastně děláme.

9.

K tomu skutečně není co dodat, jen dostatečně nechat vyznít to, co to pro každého z nás znamená. Když se vrátím ještě k předchozí otázce, zajímá mě váš pohled, jakožto pohled psychologa.

Protože vnímám, že celá věc, má co dočinění s bazálním fenoménem strachu, s odmítání nekontrolovatelného a proměnlivého.

Tedy toho, co lze z dané příčiny, také označit jako temné a děsivé.

Ano, to je dobré vystižení toho, jak si stinná maskulinita, odražená v náboženských tradicích, snažila udržet moc a kontrolu.

Je to staré paradigma, co se musí změnit.

10/10 2020

Bb

Barbora Hu

/ Rozhovor je součástí připravované knihy Polibek kobry, která vyjde na jaře 2021 v nakladatelství Alferia. 

 

1Představa tří těl (trikája) se dotýká různých rovin projevu osvícené podstaty mysli, přebývající uvnitř všech cítících bytostí. Dharmakája, je vyjádřením nejhlubší podstaty, absolutna, které nemá tvar. Sambhógakája je doménou energie, jemnohmotným přemostěním, mezi nehmotným a fyzickým. Nirmánakája, je tělem fyzické manifestace, vyjádřením nejhlubší povahy a energie, skrze tělo.

2Dákiní je sansk. singulár.  Užívám jej zde v textu, jako přejímku z angličtiny i v kontextu množného čísla, namísto českého přepisu dákyně (nominativ plurálu), který se mi nelíbí.

3Jedná se o text z konce osmého, začátku devátého století, jedno z klíčových děl mateřské tantry (anuttara, jógínítantra).

4Mandalu, je zde možné chápat, jako obraz kosmického řádu, jako uspořádání jeho klíčových principů.

5Praždna – moudrost, vhled. V buddhismu také intuitivní chápání čtyř vznešených pravd a nauky o pomíjivosti, vedoucí k probuzení a realizaci pravé podstaty.

Chcete novinky z Alferie?

No spam guarantee.

Přečtěte si také:

Kniha restorativní jógy konečně v češtině
Kniha restorativní jógy konečně v češtině

Knihy ze světa restorativní jógy mohli všichni milovníci a učitelé restorativní jógy až donedávna číst hlavně v angličtině. To se díky…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek
A proč si máme vlastně sundat naše brnění? O Pemě Čhödrön
A proč si máme vlastně sundat naše brnění? O Pemě Čhödrön

Kniha Pemy Čhödrön se skládá z promluv, které pronesla během měsíční meditační praxe v ústraní. Prostředkují připomínky a návraty k prožívání…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek