Logo

Literatura poznání

9788027130856

Představujeme: Satiš Kumár: Krása jednoduchosti

8.8.2021

„Zdravá půda a zdravá duše se musejí rozšířit ještě o zdravou společnost. K tomu dojde jedině tehdy, když společnost vystavíme na pilířích lidské důstojnosti, rovnosti a sociální spravedlnosti. Jak to, že někteří lidé vlastní osm nebo dvacet tisíc hektarů půdy a jiní trpí nedostatkem? V Austrálii se určití farmáři po svých pozemcích dopravují vrtulníkem, protože jedna farma může být velká jako celý Texas. To není řád přírody, kterému bychom se museli podvolit. Jde o nespravedlivé uspořádání vytvořené člověkem. Sociální systém se musí zakládat na spravedlnosti, udržitelnosti a duchovnosti. Dokud žijeme v nespravedlivé společnosti, není snadné v osobním životě prohlubovat spiritualitu.“

Kniha Krása jednoduchosti představuje ucelenou životní filozofii, která v sobě spojuje prostotu hmotného života, myšlení i duše. Satiš Kumár přetavil padesát let rozjímání a aktivní činnosti v příručku pro každého, která zahrnuje:

  • ekologické a duchovní principy prostého žití
  • odhazování nepotřebných „krámů“ i psychologické zátěže
  • otevírání mysli a srdce vůči hluboké hodnotě vztahů
  • přijímání jednoduchosti ve všech ohledech života
  • sloučení vědy a spirituality v jeden celistvý světonázor

 

Tato kniha je určena všem, kteří chtějí vystoupit z nekonečného kolotoče soupeření a spotřeby a místo toho usilovat o život, který upřednostňuje ekologickou integritu Země, sociální spravedlnost a osobní klid a štěstí.

Citáty z knihy:

„Musíme vytvořit sociální systém, který bude poctivý a spravedlivý. V současnosti má společnost nepřirozené uspořádání. Podívejme se do přírody, kde zvířata, ptáci ani lesy žádnou nespravedlností netrpí. Všem živočichům od toho nejmenšího po největšího, od komára a žížaly po slona a lva, se zásluhou přírodních dějů dennodenně dostává potravy, vody a bezpečného úkrytu. Není to zázrak? Zvířata nemají předsedu vlády, prezidenta, ministra financí, parlament, vězení, soudy ani války. Žijí v samořízeném, samoopravném a samosprávném přírodním systému. Tygr v lese a žížala v hlíně existují pospolu. Tygr žížale nikdy neublíží. Jakmile se nasytí, už nikoho neloví. Usne. Okolo projde laň a tygr ji nechá být — loví jen tehdy, když se potřebuje nakrmit, neskladuje jídlo v ledničce. V tygřím společenství neexistuje nenasytnost.“

„V Indii je sex posvátný. Když vstoupíme do šivaistické svatyně, co tam najdeme? Žádný oltář, sochu ani obraz, ale falus ve spojení s ženským pohlavním orgánem. Uctívají se mužské a ženské orgány ve splynutí. Představují Šivu a Šakti. Na Západě existuje milostná poezie a milostné malířství, na Východě máme milostné náboženství.“

„Pokud se chceme vrátit ke zdravému vztahu s planetou, musíme o ní smýšlet jako o svém domově. Eko je odvozeno od řeckého oikos, což znamená „domov“. Moudrost starořeckých filozofů přisuzuje oikos neboli domovu mnoho významů. Domov je místo, kde fyzicky přebýváme: tvoří ho ložnice, koupelna, kuchyně a zahrada. Pak máme domov ve své vesnici či městě, domov ve svém kraji a domov ve své zemi. Ale nakonec musíme záběr ještě rozšířit a chápání ještě prohloubit. Musíme zahrnout i svůj domov na planetě, domov na Zemi. V první řadě je nám domovem sama zeměkoule. Slovo logos mimo jiné znamená „znalost“. Tudíž ekologie neboli ekogramotnost vyjadřuje, že známe svůj domov.

Domov také představuje mezilidské vztahy. Domov je tam, kde žijeme se svými rodiči, bratry, sestrami, manželem, manželkou, přáteli a hosty. Svůj domov známe, když rozumíme svým vztahům.

Ekonomie vychází ze stejného kořene. Nomos se volně překládá jako „správa“. Ekonomie tedy znamená správu domova. Abychom však mohli domov dobře spravovat, musíme ho nejprve znát. Spousta vysokoškolských studentů se učí ekonomii, ale neučí se ekologii. Proto panuje taková všeobecná ekonegramotnost.

Jednou mě pozvali přednášet na Londýnskou školu ekonomie (LSE). Zeptal jsem se jich: „Kde máte katedru ekologie?“ Odpověděli: „Tu nemáme.“ Já na to: „Učíte studenty ekonomii, což znamená spravovat domov, ale neučíte je ekologii, což znamená vědět, jak ten domov vypadá? Jak se můžete o něco starat, když to neznáte?“

Ekologie by měla ekonomii předcházet, nebo by se alespoň měly doprovázet. Je to jako chodit po obou nohou. Když budete skákat pouze po jedné — noze ekonomie —, jak daleko doskáčete? Po chvíli se unavíte. Jakmile se unavíte, spadnete na zem. Není divu, že ekonomiky po celém světě se hroutí jedna za druhou.

Potýkáme se s ekonomickými krizemi, ekologickými krizemi, globálním oteplováním, populační explozí, vyčerpáním zdrojů. Proč nás tyto problémy sužují? Protože kulháme po jedné noze, noze ekonomie. Potřebujeme si sednout, odpočinout si a připravit se na chůzi po obou nohou. Když budeme znát svůj domov, lépe se o něj postaráme. Budeme vědět, jaké má limity. Naučíme se žít jednoduše a podle svých možností. Tehdy jsem jim navrhl, ať svou univerzitu přejmenují na LSEE: Londýnskou školu ekonomie a ekologie. Jenže něco takového jim připadalo příliš radikální.

Ekonomové a průmyslníci jsou ekologičtí analfabeti. Zdá se, že limity ekosystému nevnímají. Pokračují v nezřízené těžbě ropy, nerostů a surovin, a po nich ať přijde potopa! Kdyby byli ekogramotní, kdyby znali svůj domov na planetě, uvědomovali by si, že zásoba dotyčných zdrojů je omezená. Nemůžeme a neměli bychom si dělat neomezeně velké nároky na suroviny, které dobýváme z omezeně velké Země. Ekogramotní ekonomové by věděli, že existují přírodní zákony, podle nichž se náš domov — planeta Země — řídí. Jeden elementární zákon přírody, který ekonomové kvůli své ekologické negramotnosti přehlížejí, říká, že všechny přírodní systémy jsou cyklické, zatímco moderní ekonomika je lineární. Vytěžíme přírodní zdroje, použijeme je a zbytek zahodíme jako odpad. Ale v přírodě nic jako odpad neexistuje. Příroda se pohybuje v cyklech. Cyklicky se střídají roční období, samotná planeta se cyklicky otáčí, všechno v přírodě má cyklickou povahu.

Díky ekogramotnosti pochopíme, že všechno se děje v cyklech, a tudíž je potřeba všechno recyklovat. O žádném odpadu by neměla být řeč! Odpad představuje zločin proti přírodě. Veškerý přírodní materiál, který spadne na zem, se vstřebá do hlíny a promění v zeminu. Na podzim ze stromů opadá listí i plody a opět se stanou půdou, živinami a potravou pro žížaly. Půda zadržuje uhlík. Půda váže, vstřebává a skladuje uhlík, z něhož vyrůstá život. Uhlík zásobuje kořeny, kmen a větve stromu. Pak příroda na jaře chytí novou mízu a znovu vykvete a vyplodí.

Díky tomuto koloběhu se listí, které popadá na zem, převtělí do nového listí. Pokud nevěříte v reinkarnaci, nevěříte v přírodní zákony. Listí na stromě každý rok uhyne a na jaře opět vstane z mrtvých. Rok co rok se rodí čerstvé listí. Život je věčný, duše nikdy neumírá. Díky své cykličnosti se příroda neustále obnovuje. Tělo stromu se recykluje, strom se znovuzrodí jako semínko a semínko jako strom. To je zákon přírody. Porozumění tomuto jevu představuje základ ekogramotnosti.

Bohužel většina vysokoškolských absolventů je ekonegramotná — proto když se rozutečou do světa práce, nejenže produkují odpad, ale podílejí se na ekonomice, která přírodní svět ničí a způsobuje řadu environmentálních problémů. Znečištění vody, znečištění vzduchu, erozi půdy, vyčerpávání zdrojů a klimatickou změnu mají z velké části na svědomí ekologicky negramotní ekonomové pracující pro státní správu, byznys a průmysl.

Vědění samo o sobě může být nebezpečné. Vysoce vzdělaní vědci vyvinuli jaderné zbraně a provozují genetické inženýrství. Nevzdělaní rolníci jaderné bomby ani geneticky modifikovaná semena nevytvářejí. Většinu globálních problémů způsobují vzdělaní lidé, kteří za svou práci dostávají stovky tisíc dolarů. Následkem toho je teď Země v nebezpečí. Proto ekogramotnost představuje morální apel naší doby.

Každý student by měl alespoň jeden den týdně strávit v přírodě, prosedět na břehu řeky nebo pod stromem, prochodit po horách, aby se od přírody něco naučil. Sama příroda je nejlepší učitelkou. Jestli chtějí univerzitní studenti získat ekogramotnost, musejí se začíst do knihy přírody.“

„Musíme se posunout od ega k eku. Ego rozděluje a eko spojuje. Ego komplikuje, eko zjednodušuje. Eko znamená ‚domov‘, kde kvetou vztahy.“

„Došli jsme do bodu, kdy se na formální vzdělání klade nemístný důraz. Ježíš Kristus neměl doktorát z teologie a Buddha nezískal titul z meditace.“

„Umění je stavem mysli. Když něco děláme dobře a nenecháváme se rozptylovat touhou po slávě, bohatství nebo moci, pak se naše práce mění v umění. Vědci, politici i byznysmeni se stávají umělci, když svou práci vykonávají s láskou a představivostí. James Lovelock, otec teorie Gaia, mi jednou řekl: „Dělám vědu jako umělec. Neposlouchám rozkazy od vlád ani korporací. Jdu za svou intuicí, inspirací a hlavně představivostí.“ Sochař a landartový umělec Richard Long mi pověděl: „Chodím jako umělec.“ Plně vědomá chůze je tedy také formou umění.“

„Krásně jednoduše budeme žít tehdy, když svou pozornost rozdělíme mezi tři oblasti bytí: půdu, duši a společnost.“

„Nastal čas žít na Zemi jako poutníci, a ne jako turisté. Poutníci přijímají dar života a dary přírody tak, jak přichá-zejí. Každý okamžik je důvodem k oslavě – není na co si stěžovat. Poutníci se řídí rčením: „Nemohu obrátit vítr, ale mohu obrátit plachty, abych doplul do cíle.““

„Musíme reagovat na situaci, ve které se právě nacházíme. Existuje na to takový vzorec: 10 procent myšlení se má zabývat minulostí, 15 procent budoucností a zbývajících 75 procent přítomností.“

„Oprávněni ke spotřebě jsme jedině tehdy, když jsme se podíleli na procesu výroby. V takovém modelu, v němž se zaměstnanci a spotřebitelé stanou tvůrci a umělci, budou lidé pracovat v malých komunitách nespoutaných hierarchií. Tehdy přírodní zdroje nebudou ve vlastnictví člověka. Budou darem Země.“

Řekli o knize:

Satiš Kumár zosobňuje eleganci jednoduchosti… vydejte se v jeho stopách a váš život bude jednoduchý, elegantní a inspirativní.

– DEEPAK CHOPRA, spisovatel, Sedm duchovních zákonů úspěchu

Barvité příběhy se v této jemné, ale přímé knize prolínají s jasnými záblesky moudrosti, což z ní činí skvostné ztělesnění jejího názvu.

– CHARLES EISENSTEIN, autor knihy Krásnější svět je možný, vaše srdce to ví (česky vydala Maitrea, 2018)

V časech okázalého konzumerismu, osamělosti a odcizení nám Kumár svým sdělením předkládá povznášející dar, který je vítaným protilékem.

– DAVID SUZUKI, oceňovaný genetik, spisovatel, moderátor a ekologický aktivista

Satiš Kumár ukazuje, že řešení největších problémů naší doby spočívá v myšlení a žití podle zásad elegantní jednoduchosti.

– VANDANA ŠIVA, aktivistka a autorka knih Earth Democracy a Who Really Feeds the World 

Kdo je autor?

SATIŠ KUMÁR (*1936) je mírový a ekologický aktivista a publicista.

V devíti letech vstoupil do řádu potulných džinistických mnichů, později se stal stoupencem učení Mahátmy Gándhího, jeho myšlenky nenásilí, pozemkové reformy Indie a mírového světa. V roce 1962 se spolu se svým druhem E. P. Menonem vydal na téměř třináct tisíc kilometrů dlouhou mírovou pouť z Indie do hlavních měst čtyř světových jaderných mocností: Moskvy, Paříže, Londýna a Washingtonu. Od roku 1973 žije v Anglii, kde se stal editorem věhlasného časopisu Resurgence (dnes Resurgence & The Ecologist) a také zakladatelem a ředitelem centra pro ekologická studia Schumacher College, kde působí dodnes. Ve svých padesáti letech podnikl další velké, tentokrát „jen“ dva tisíce kilometrů dlouhé putování po posvátných místech Anglie na počest lásky k životu a přírodě.

Satiš Kumár je vyhledávaným a uznávaným řečníkem a vede workshopy o ekologii úcty, holistickém vzdělávání a dobrovolné skromnosti.

Je autorem knih No Destination: Autobiography of Pilgrim (Bez cíle: Autobiografie poutníka, Green Books, 2014), You Are, Therefore I Am: A Declaration of Dependence (Ty jsi, a pro to jsem i já: Deklarace propojenosti, Green Books, 2002), The Buddha and the Terrorist (Buddha a terorista, Algonquin Books, 2006),, Soul, Soil, Society: a New Trinity for Our Time (Duše, půda a společnost: Nová trojice pro naši dobu, Leaping Hare Press, 2013) a Elegant simplicity: the art of living well (New Society Publishers, 2019, česky vychází jako Krása jednoduchosti: umění dobrého života, Alferia, 2021).

V roce 2008 natočila BBC o jeho životě dokumentární film Earth Pilgrim (Poutník Země).

 

Kdy kniha Krása jednoduchosti od Satiše Kumára vychází?

Kniha Krása jednoduchosti vyšla v rámci Východní řady v srpnu 2021. Z angličtiny ji přeložil Vojtěch Ettler.

Kde knihu Krása jednoduchosti můžu zakoupit?

Ve všech dobrých knikupectvích nebo přes odkaz níže:

Krása jednoduchosti
Mohlo by vás zajímat:
Krása jednoduchosti
Více informací o knize
Chcete novinky z Alferie?

No spam guarantee.

Přečtěte si také:

Představujeme: Lucie Uhlířová: Kraniosakrální jóga
Představujeme: Lucie Uhlířová: Kraniosakrální jóga

Originální kniha české lektorky Lucie Uhlířové seznamuje čtenáře s kraniosakrální jógou. Tato metoda vychází z osteopatie a věnuje se rozvoji…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Článek
Připravujeme: Sebepéče pro pečující. Průvodce vědomou péčí
Připravujeme: Sebepéče pro pečující. Průvodce vědomou péčí

Jak pečovat o sebe, když jsem pečující osoba? Potřebná kniha o tématu, které zatím není v češtině moc pokryté. O…

Číst více
Článek
Představujeme: Čung-jüan čchi-kung
Představujeme: Čung-jüan čchi-kung

Po sedm tisíc let oblast Čung-jüan ukrývala tajné nauky. Nejprve zpřístupnila šaolinské kung-fu, potom tchaj ťi čchüan – a celý…

Číst více
Článek